NEdýchej – moje cesta do hlubin a prostoru
„Co tam budeš dělat?, ptal se mě kamarád. „No co, mimo jiné budu potápět.“ Chvilku nic, pak odpověď: „Hustý, já mám taky certifikaci, dělal jsem si ji už v šestnácti a taky hledám buddyho.“ A mně to došlo… „Počkej, já ale dělám freediving, potápím se na nádech. Nepotápím s přístrojem.“ A pak, jako větčinou, následovaly […]
Košari – to nejvíc nejlepší jídlo z Dahabu
Jestli existuje jídlo, které dokážu jíst každý den a nepřejíst se, jsou to Košari a sama sobě jsem hubovala, že jsem je objevila až dva týdny před odjezdem z Dahabu. Jakmile jsem je ochutnala, staly se mým každodenním rituálem. Po potápění, za odměnu, nebo prostě jen tak. Jedna porce stačila, abych byla přecpaná.
Jak je to s těma rouškama a kdo je tady opravdu Hyena?
Neměla jsem touhu se vyjadřovat k situaci, která nastala. Beru věci tak jak jsou s vědomím, že je třeba se přizpůsobit. Máme karanténu. Dobře, budu doma pracovat a půjdu maximálně se psem ven. Nemáme dost roušek. Dobře šít umím, tak budu šít roušky!